Historie našeho sboru

Zhoubné požáry byly pro obyvatelstvo měst i vesnic odedávna velkým nebezpečím. Nedostatek hasícího zařízení, nedostatek vody i neznalost lidí snažících se požár uhasit vedla často k velkým škodám na majetku i životech obyvatelstva.

Aby bylo těmto škodám zabráněno, byly již od konce středověku vydány určité celozemské i místní požární řády, ve kterých byla ustanovena všechna tehdy možná opatření a povinnosti obyvatelstva v případě vypuknutí požáru. Ve větším množství začaly všechny tyto řády vycházet v 18. století. Z té doby pochází řád k hašení ohně pro města, městečka a obce markrabství Moravského, který byl vydán pro Moravu 21. srpna 1751. V něm nalézáme nařízení o tom, jak dělat poplach při požáru, kdo je povinen pomáhat při hašení a řídit zachranné práce a jsou v něm stanovy o pokutách za neuposlechnutí těchto nařízení. Mimo požární řádbyly vydávány vyhlášky a oběžníky všech úřadů a institucí, které jej doplňovaly a upřesňovaly.

K zásadním změnám ve vývoji veškeré hasičské činnosti došlo v 60. letech 19. století, kdy nastalo období organizované hasičské práce. V důsledku vydání spolkového zákona v roce 1867, se začaly zakládat dobrovolné hasičské sbory, které již měly k dispozici potřebné vybavení a jejich členové se podrobovali zvláštnímu výcviku. K ustanovení většího počtu hasičských spolků byl paragraf (34 požárního zákona ze dne 28.4.1873 pro Moravu), ve kterém bylo doporučeno zřizování dobrovolných sborů ve všech obcích čítajících více než 100 domovních čísel. A tak i v naší obci se začalo hovořit o zřízení dobrovolného hasičského sboru.

Do první světové války

Jak se dočítáme z výročních zpráv, scházeli se občané již před rokem 1896 u pekaře Jana Kleina, kde při peci vážně hovořili o založení hasičského sboru v Šitbořicích.
Mezi prvními, kteří začali organizovat zřízení sboru v Šitbořicích, byl pan František Nevídal č.p. 24, který byl u svého bratra v Bzenci, odkud přivezl stanovy, kterými by se měl tento sbor řídit. Tyto stanovy byly zaslány r. 1897 zemskému místodržitelství v Brně. Byly schváleny pod jednacím číslem 2305. Též byly projednány a schváleny zástupci obce a na základě toho byla dne 28. ledna 1898 svolána první ustavující veřejná schůze. Na této schůzi byl občanům vysvětlen úkol hasičského sboru a jeho poslání. Přihlásilo se 22 dobrovolných členů a společně s nimi byli přijati i členové, kteří budou jen přispívající a budou hasičskému sboru pomáhat po stránce materiální i finanční.

Byl také ustanoven výbor, který měl sbor vést a uvádět jeho myšlenky v život.

Do výboru byli zvoleni:

starosta – Cyril Němeček – rolník (do roku 1905)
náčelník – František Franc – učitel
jednatel – Václav Jedlička – učitel
podnáčelník – František Nevídal – rolník (č.p. 24)
členové

Jan Klein – pekař (č.p. 30)
Cyril Nevídal – rolník (č.p. 191)
František Tesař – dělník (č.p. 72)
Antonín Hnilica – rolník (č.p. 172)
František Konečný – rolník (č.p. 84)
Josef Konečný – rolník (č.p. 28)

V té době měla obec asi 300 čísel a z toho bylo 2/3 domů s doškovou střechou. Vznikl-li požár a byl ještě podporován větrem, bylo prakticky nemožné se mu účinně postavit a škody byly obrovské. Obec byla vybavena jen malou ruční stříkačkou, do které se voda musela nalévat. Tato stříkačka byla už i na tehdejší dobu zastaralá a málo účinná. Členové hasičského sboru, podporováni představiteli obce, viděli nutnost vybavit se odpovídající technikou. Tak byla v roce 1902 nákladem 1500 zlatých zakoupena u firmy Smekal ruční stříkačka. Stříkačka byla slavnostně posvědcena a jako kmotra byla přítomna paní Aloisie Waljtenová, choť Juliuse Waljtena, správce velkostatku Širbořice-Martinice.

K této stříkačce, která byla tahána koňmi, bylo zapotřebí vycvičit mužstvo na takovou úroveň, aby bylo schopno co nejúčiněji zasáhnout při požáru. Trubač svými poveli na trubku dával pokyny od ohně ke stroji, kde je přebíral strojař, který měl stříkačku na starosti.

Četa prováděla pod vedením náčelníka zásah přímo u požáru. Každý člen měl určené svoje místo. Toto potřebovalo dobrou souhru všech členů. Činnost hasičského sboru byla rok od roku účinější. V roce 1909 sbor čítá 25 činných členů a 7 přispívajících. Byl založen divadelní soubor, který ročně sehrál dvě až tři představení. Výtěžek z představení byl použit na zakoupení výstroje a výzbroje. Byly zakoupeny nové stejnokroje, odlišné podle zařazení a funkce, kterou každý člen zastával. Oděv byl vycházkový i pracovní.

V té době byly Šitbořice zařazeny do župy č. 26 – Hustopečsko-Kloboucké, která byla později sloučena se župou č. 24 – Židlochovskou. Jezdilo se pravidelně na župní i okrskové cvičení. Každý sbor zde předváděl svoji secvičenost a dovednost. Byla pro muže i pro ženy čest na těchto srazech a veřejných cvičeních vystupovat. Našimi okrskovými partnery tehdy byly Těšany, Borkovany, Hostěrádky a Bošovice. Byla také zřízena samaritánská četa mužů i žen. Začalo fungovat družstvo žáků. Toto žákovské družstvo bylo dobrou pomocí v dobách žní při konání žňových hlídek.

První světová válka

Dne 31.července 1914 vypukla 1.světová válka a ta zanechala na sboru dosti velkou újmu. Hodně členů muselo narukovat na vojnu. V roce 1916 měl sbor pouze 7 členů. Činnost v té době obětavě činili starší členové, kteří byli zbaveni vojenské služby.
V roce 1918 se přihlásili noví členové a v tomto období má sbor 27 členů. Vrátili se i členové, kteří byli ve válce a činnost sboru narušená válkou se začala obnovovat. V letech 1922 byl zřízen dorost. Po velmi dlouhých debatách s obecním zastupitelstvem byla v roce 1928 zahájena stavba tzv. hasičského skladiště s celkovými náklady 5 300 Kč. Sbor k roku 1937 čítá 20 členů činných a 31 přispívajících a rok později začíná jedno z nejtěžších období – 2. světová válka. Hodně mladých členů bylo nasazeno na nucené práce do Německa a ti, kteří zůstali doma byli zařazováni do hlídek civilní ochrany.
22. dubna 1945 přišel konec války. Škody byly velké, hasičské skladiště bylo poškozeno i včetně uložené výstroje. Zpráva výboru ze dne 12. srpna uvádí, že způsobená škoda se odhaduje na 21 tis. Bylo také vzpomenuto na členy, kteří položili život za osvobození obce.
1946 se podařilo získat vozidlo a po opravě bylo předáno sboru hasičů. V roce 1948 byla pořízena nová motorová stříkačka „Anna a Marie“ v ceně 50 000Kč (při svěcení byly všechny kmotry Anny a Marie starší 20-ti let). Na základě vypracovaného plánu rozmístění vodních zdrojů bylo rozhodnuto o vybudování dalších požárních nádrží. V letech 1952-1955 byly vykopány 3 hasičské studny.
Technický pokrok šel kupředu a požární technika, kterou byl sbor vybaven (motorová stříkačka PS-12 a hasičský vůz HORCH) začala být zastaralá. Na jejich místo přišla technika nová a to vozidlo RND a motorová stříkačka PS-16. Pro tuto techniku bylo třeba vybudovat odpovídající garáže. Stará zbrojnice byla přebudována a v roce 1966 předána do užívání.1970 se podařilo z Brněnského letiště získat cisternový vůz „kropičku“, byla přistavena ještě jedna garáž a bylo zavedeno ústřední topení.

Od roku 1993 vlastní hasičský sbor skříňovou Avii a roku 1996 obdržel od Hasičského záchranného sboru Hustopeče hasičský automobil CAS 24 Liaz RTHP.
V roce 2002 obdržel sbor dar – motorovou stříkačku PS-16 od švýcarské obce Dinhard, se kterou hasiči a obec Šitbořice udržují přátelské vztahy.
Rok 2004 byl rokem oprav a renovací. Byly opraveny PS-12, vyroben nový vozík na hasičskou nádrž na požární sport, zmodernizoval se sušák na hadice, vyměnilo se staré topení, zbourala se příčka mezi garážemi pro více místa.   V roce 2006 bylo vybudováno nové travnaté hasičské cvičiště a zavedena nová tradice-hasičská zabijačka, která se koná mezi svátky před koncem roku.

Rok 2007 byl pro dobrovolné hasiče výjimečný a úspěšný. Podařilo se od Ministerstva financí, HZS Jihomoravského kraje a obce Šitbořice získat finanční prostředky ve výši 4 547 304 Kč na nákup nového hasičského automobilu CAS 20 Man 4×4. Ten byl předán našim hasičům 14.12.2007. Nový automobil dodal novou energii a elán všem členům sboru. Během roku byly prováděny úpravy na garáži pro nový automobil. Bylo potřeba zvýšit vjezd a vybudovat nový strop.

Rok 2008 byl rokem 110. výročí založení a proto se již od počátku roku pracovalo hlavně na přípravě důstojné oslavy. Důležitá byla oprava vzhledu zbrojnice. Jednalo se o práce na vnitřních prostorách, jako je oprava prasklin, malování a obnova nátěrů, ale i venku, oprava fasády, střechy, výměna okapů nebo nátěr vrat.

Samotné oslavy se uskutečnily 10. a 11. května a proběhly podle našich plánů dokonce s návštěvou hejtmana Jihomoravského kraje. Velkou radost jsme u této příležitosti udělali sami sobě pořízením historického hasičského praporu , který nebyl levný, ale byl pořízen z našich financí a sbírkou mezi našimi členy.

V roce 2012 jsme provedli kompletní rekonstrukci vnitřku budovy, byla opravena podlaha v malé zasedací síni, nové topení, včetně kotelny, nová kuchyně a přebudování WC na pánské a dámské.

Komentáře jsou uzavřeny.