V letošním roce je tomu 115 let, co byla u nás v Šitbořicích založena Dobrovolná jednota hasičská. K tomuto výročí se nám podařilo dokončit jeden ze závazků o kterém se již řadu let hovořilo a v jehož realizaci jsme už ani nedoufali. Ke stávající hasičské zbrojnici byla přistavěna v pořadí již třetí garáž, která nám umožní veškerou techniku, ať již historickou, nebo i tu nejnovější důstojně zaparkovat a uložit. Na stavbě této garáže odpracovali členové hasičského sboru stovky hodin a provedli veškeré práce na které jejich síly a um stačily. Práce, které jsme pro jejich náročnost již nezvládli sami byly najmuty vesměs místní firmy – kopání základů J.Vinčar ml., střecha – J.Košvica, fasáda – firma ABACUS Hustopeče, venkovní výmalba – J.Kaňa. Největší zásluhy na vybudování této přístavby však má náš zřizovatel Obec Šitbořice, který do této stavby investoval 1 600 000 Kč.
Stavba byla zahájena v září roku 2012 a dokončena a slavnostně otevřena byla 12.-13.října letošního roku. Tohoto slavnostního otevření se zúčastnila celá řada hostů – pozvání přijali naši kolegové z družební obce Dinhartd, starostové Nikolčic a Kurdějova (obci, kde naše jednotka zajišťuje požární dohled a dozor), zástupce okresního velitele hasičů p. Miroslav Adámek z Velkých Pavlovic, členové obecního zastupitelstva v čele se starostou obce p. Antonínem Lengálem a další hosté. Po přestřižení pásky, kterou provedli starosta obce Šitbořice, starosta hasičů Šitbořice a velitel hasičů z Dinhartdu, následovala prohlídka nové garáže a již stávající budovy a představení našeho plánu, jak bude vypadat nové rozmístění techniky a materiálu. Protože při stavbě této nové garáže byl vykácen jeden vzrostlý strom, byly vedle nové garáže vysázeny dva stromy nové. Této činnosti se ujali symbolicky zástupci hasičů z Dinhartdu a ze Šitbořic. Po této akci proběhla veřejná slavnostní schůze, kde byla při příležitosti 115 let trvání SDH předána vyznamenání členům a poděkování zástupcům obce za jejich pomoc a finanční podporu našeho sboru. Tato pomoc je hasiči vnímána, jako vellká důvěra a zavazuje nás k tomu, abychom byli, co nejlépe připraveni včas a dobře pomoci našim spoluobčanům tam, kde je třeba, ikdyž každý doufá, že nebude naši pomoc nikdy potřebovat. V neděli v dopoledních hodinách naší nové garáži požehnal otec Jiří Topenčík, a po celý zbytek dne si mohly spoluobčané celou budovu prohlédnout. Odpoledne zástupci hasičů položily věnec na místním hřbitov a uctily památku všech členů co již nejsou mezi námi.
Když se našemu sboru podařilo v roce 2007 získat nový vůz, snažil jsem se zmapovat historii techniky, kterou jsme byli vybaveni. Zjistil jsem, jak těžké je získat nějaké informace, jak málo je již pamětníků, jak málo si pamatují a jak často se draze získané informace od několika osob liší. Ani to mě neodradilo od snahy zapátrat v historii naší budovy a místa na kterém se nachází. Velkým pomocníkem mi byly zápisky z výročních a členských schůzí, které naši předkové od roku 1898 vzorně vedli a obsahuje kompletní členskou základnu, seznam členů činných i přispívajících a veškerou činnost, kterou vykonávali.
První nám známá zmínka o prostoru, kde se v současné době nachází naše hasičská zbrojnice je z přelomu 18. – 19. století, kde byl v místě dnešní budovy rybník. Jeho hráz tvořila dnešní cesta od staré školy ke kostelu. I z umístění dnešních domů je patrné, že linie v místě této hráze uhýbá obloukem k Hradisku – uhýbá onomu rybníku. Na místě dnešní staré školy stávaly stodoly, které obec vykoupila, byly přemístěny na místo dnešních RD paní Jelínkové, pana Fraňka a pana Rozkydala. Na volném místě byla v roce 1825 postavena budova dnešní staré školy. Byla to jedno podlažní budova takže zde nebyl žádný prostor na uložení potřebného materialu. K tomuto účelu sloužila budova, kterou známe z dochované fotografie a uživala se jako dřevník a skladiště pro školu, snad i bydlení pro učitele a obecní kancelář. A pravě tato budova se nacházela na místě dnešní hasičské zbrojnice.
Jak se dočítáme z nejstarších zpráv, jíž před rokem 1897 vlastnila obec ruční stříkačku do které se voda nalévala a další hasičské nářadí, které bylo uloženo v tomto skladišti. Materiál zde uložený tu trpěl, vyskytly se prý i případy poškození a krádeže. Také tam byl prý velký nepořádek a v případě ohně nebylo možné se ke všemu dostat.
Po založení Dobrovolné Jednoty Hasičské byla velká snaha postavit důstojnou budovu pro hasičský materiál, hlavně ruční stříkačku taženou koňmi z roku 1902. Jednání se vlekla dlouhých 26 let a nebyla vůbec lehká a jednoduchá. Připomeňme, že v těchto letech tu byla 1.světová válka, rozpad monarchie a změna řízení vznikem nového státu. K vyhrocení došlo z jara v roce 1928, kdy 13.5. na výborové schůzi bylo rozhodnuto, že nebude-li započato se stavbou nové budovy, sbor se rozchází. Určitě jim bylo vyhověno, protože již 28.5.1928 byla stavba skladiště zadána zednickému mistru Ludvíku Teplému ze Žatčan za 4800 Kč na dnešní dobu v nepochopitelném termínu 15.8.1928. Rozpočet se během stavby navýšil na 5300 Kč. Je tedy malou záhadou proč si brali hasiči úvěr u Raiffeisen banky na 15 000 Kč. Je nutno připomenout, že úvěr měli na sebe uzavření někteří tehdejší členové a nesli tak veškerá rizika. Stavba byla na podzim roku 1928 slavnostně otevřena. V budově se nacházela garáž pro stříkačku a skladiště materiálu sloužící jako zasedací místnost, protože v jednom ze zápisu z tohoto období se dočítáme, že si sbor hodlá pořídit kamna a obraz prezidenta republiky do 50 Kč, aby mohl “schůzovat“ ve vlastní budově. ( Valná hromada se toho roku ovšem konala v hostinci u p.Fialy, dnes U Kašparů). Hasičské skladiště sloužilo až do roku 1966, kdy proběhla přestavba budovy z roku 1928, již zcela nevyhovující.
Sbor byl v té době již vybaven nákladním autem Praga-RND, které bylo třeba garážovat. Na stavbu přispěla i Česká státní spořitelna a z obce byl vznesen požadavek, aby byla v nové budově vybudována jedna místnost pro knihovnu. Stavba byla financována MNV, a podíleli se na ni všichni tehdejší členové. Velký kus práce hlavně při dovážení stavebního materialu tehdy vykonal nový člen pan Alois Vozdecký, který tomuto dílu věnoval spolu ze svou rodinou svuj veškerý volný čas. Slavnostní otevření které se konalo v roce 1966 se zúčastnil velký počet hostů domácích i přespolních a proběhla soutěž v požárních dovednostech. Tato budova již měla garáž, takže vozidlo Praga RND které sbor již vlastnil bylo uloženo zde. Další „rozmach“ ve výstavbě nastal v roce 1973. V roce 1970 se podařilo získat cisternový vůz z letiště, který byl prvně v garáži ve Dvorech a v roce 1973 se pro něj přistavěla druhá garáž – symbolicky k 75. výročí založení sboru. Aby se nemusel z cisterny na zimu vypouštět voda bylo v té době zavedeno ústřední vytápění. Také tyto práce prováděli členové našeho sboru za přispění MNV.
Další velké budování přišlo v roce 1998 kdy sbor slavil 100 let od svého založení. Kompletní rekonstrukce změníla celkový vzhled budovy, byla vyměněna okna a dveře a nová fasáda dala budově novou tvář. Stavební práce financoval OU a stavbu prováděla firma ABACUS Hustopeče.
Přišel rok 2007 a s ním dobrá zpráva že budeme mít nové auto, což znamenalo zvýšení překladu nad vraty druhé garáže a zvednutí celého stropu aby se do ní nová cisterna vešla. Veškeré práce na těchto úpravách provaděli členové ve svém volném čase. Dokončení této akce bylo spojeno s oslavami 110. výročí ke kterému jsme si kromě auta pořidily i nový slavnostní prapor.
V roce 2012 jsme provedli kompletní rekonstrukci vnitřku budovy, byla opravena podlaha v malé zasedací síni, nové topení, včetně kotelny, nová kuchyně a přebudování WC na pánské a dámské.
V záři 2012 byly vyryty základy již třetí garáže, která měla splnit náš dávný cíl a to že veškerá hasičská technika, která do současné doby byla uložena např. v Zemědělském družstvu a nebo v garáži naproti OU, bude v hasičárně a že při požárním poplachu nebudou členové zasahové jednotky kličkovat mezi uloženým materiálem, aby se stihly v limitu připravit na výjezd. Tato stavba byla financována obecním úřadem a pod hlavičkou firmy ABACUS Hustopeče se do její realizace zapojila členská základna a provedla všechny práce, na které jim síly a dovednost stačila. Současně s touto třetí garáží se provedla nová podlaha v první garáži.
Dalo by se tedy říct, že máme na dlouhá léta funkční a dobře vybavenou budovu, které splňuje i ty nejnáročnější kritéria. Ti, kteří se do jejího budování zapojili, ví kolik to stálo úsilí a volného času. Naši švýcarští kolegové nemohli pochopit styl stavby svépomoci a ptali se nás jak nám byly brigadnické hodiny propláceny. Chvíly jim trvalo než pochopily že pro dobrovolné hasiče je největší odměna dobrý pocit z dobře vykonané práce.
Proto bych chtěl závěrem této zprávy všem hasičům poděkovat slovy našich předků z roku 1928 která zazněla při otevření nového skladiště: “Práce letošního roku byla těžká, proto hleďme, ať jest ovoce její sladké. Ačkoliv sbor neměl dosti hmotných prostředků po stavbě nového skladiště, po řeči toužil, aby zachoval stroj, stříkačku v dobrém stavu. Byla to oběť od nás ode všech veliká, bráti na sebe úkol tak těžký, avšak práce dobrého hasiče neleká ale chuti dodává.”
Přeji jednotě hasičské mnoho zdaru, ať vzkvétá jak mravně, tak i hmotně.
Miroslav Vahala
