Článek, který napsal Ing. Josef Krupička do obecního zpravodaje-červen 2008.
Založení hasičského sboru
V dochované knize protokolů hasičského sboru v Šitbořicích píše František Nevídal o založení dobrovolné jednotky hasičské v lednu 1898 následovně:
Tato myšlenka se vlekla v naší obci, aby se založil sbor hasičských, několik roků, neb jej bylo u nás nutně zapotřebí. Obec čítala kolem 300 domovních čísel, skoro polovice domů byla kryta slámou a když se stal požár, shořela celá řada domů, kde nebyl, kdo by se byl živlu na odpor postavil. Nářadí hasičské měla obec nepatrné – jen stříkačku starého systému, do které se musela voda nalévati. Skladiště, kde bylo všechno možné uloženo, takže v pádu ohně nebylo možné ji ani ven dostati.
V roku 1897 jsem byl u svého bratra v Přerově a u něho jsem našel služební řád sboru hasičského města Bzence, kde byl bratr, dokud byl v Bzenci, činným členem. Po přečtení služebního řádu jsme začali s bratrem debatovat o hasičství, o které jsem měl zájem, jenže jsem neviděl začátek pro velké výdaje, které tomu by předcházely. Služební řád jsem si přivezl domů do Šitbořic a ten nám ukázal začátek a také povinnosti hasičů. První mé kroky byly k učitelům Františkovi Francovi a k Václavovi Jedličkovi, kteří byli ochotni se věci ujmout. Po společné poradě jsme se ohlásili panu starostovi Cyrilu Němečkovi, s tím co míníme podnikat. Pan starosta byl s námi srozuměn a naše přání přednesl obecnímu zastupitelstvu, které návrh schválilo. Po schválení obecním zastupitelstvem jsme svolali schůzi občanů, na které se nám přihlásilo do sboru 36 občanů jako činných členů a na to se zvolil zařizující výbor, který se měl postarat o opis stanov. Tuto práci převzali učitelé Frant. Franc a Václav Jedlička. Stanovy jsme si vypůjčili od sboru v Boleradicích. V krátké době byly opsány a zaslány ku schválení c.k. Moravskému místodržitelství do Brna. V krátké době byly schváleny pod čís. 2305.
28. ledna 1498 svolal prozatímní výbor valnou hromadu, která se konala v hostinci Antonína Kincla. Stanovy zde byly odstavec po odstavci čteny a o každém odstavci bylo pohovořeno s náležitým výkladem. Do sboru bylo přijato 22 členů činných a 12 členů přispívajících. Od členů činných byl vybrán příspěvek jeden zlatý jednou pro vždy a členové přispívacící zaplatili buď na měsíc i na více měsíců po 10 krejcarech. Za starostu jednoty byl zvolen aklamací starosta obce pan Cyril Němeček. Do výboru jednoty bylo voleno lístky. Nejvíce hlasů obdrželi pánové: Antonín Hnilica, František Konečný, Jan Klein, Frant. Tesař, Frant. Nevídal, Josef Konečný, František Franc a Václav Jedlička. Z těchto byl potom zvolen velitelem František Franc, místostarostou Antonín Hnilica, jednatelem Václav Jedlička, prvním podvelitelem Jan Klein, druhým podvelitelem Josef Konečný, pokladníkem František Nevídal a zapisovatelem František Tesař.
Od obce jsme převzali starou stříkačku, kterou jsme neměli kam dáti a tak stála pod kolnou u pekaře Kleina a u něho při peci jsme konali svoje členské schůze. Tolik ze zápisu Františka Nevídala. František Nevídal zakládající člen doborovolné jednoty hasičské se narodil v roce 1868 (zemřel 1948), byl rolníkem a s rodinou bydlel v domě čís. 24. Byl při založení jednoty pokladníkem a potom dlouhá léta velitelem a tak se jeho rodině i potomkům říkalo ?U velitelů“. V knize protokolů jsou zápisy ze všech schůzí a porad hasičů až do roku 1929 kromě období 1914-1918, kdy řada hasičů musela odejít na fronty 1. sv. války.
V knize jsou zapsány požáry jejichž hašení se sbor zúčastnil od svého založení do roku 1914.
1898 – Sbor byl povolán ke dvou požárům v Nikolčicích a k jednomu v Těšanech.
1899 – Hasili jsme u Studýnky a u Lejsky v obci.
- 10. 3.- hasil sbor stodolu a stoh slámy u Cyrila Strouhala v Divácích.
- 30.4.- jsme hasili dům Ant. Vahaly a stodolu Ant. Petláka v Těšanech – oboje kryté slámou.
- 18. 10.- hašení stohu slámy v obci. Požár vznikl neznámým způsobem o půlnoci. Stoh patřil Josefu Vokálovi č. 11.
- 29. 11. hašení stohu slámy Martinu Stejskalovi v Nikolčicích. Požár vznikl ve dvě hodiny po půlnoci neznámým způsobem.
1901 – Večer o půl sedmé 3. 6. účast na hašení stohu slámy u šaratského dvora v Těšanech.
- 7. 9. v 5 hod. ráno jsme hasili domek patřící Isidoru Elinerovi čís.247. Požár vznikl neznámým způsobem.
1902 – 18. 10. jsme v obci hasili domek Dominikovi Staňovi č. 250. Požár vypukl ve 2 hod. odpoledne.
- 26. 10. ve 3 hod. odpoledne hořelo u Josefa Lejsky č. 4.
- 16. 11. v jednu hodinu v noci hořela kůlna Josefu Matýškovi č. 97.
1903 – 21. 3. v 11 hod. v noci byl založen požár dřevěné stodoly patřící Petru Konečnému.
- 7. 9. v 7 hod. ráno požár domku Josefa Matýška v Nikolčicích.
- 23.10. ve 3 hodiny v noci jsme hasili dřevěnou stodolu Františka Matýška č. 67.
1904 – 28. 3. ve 2 hodiny odpoledne vypukl požár domků krytých slámou patřících Janu Matýškovi č. 246 a Františce
Sáčkové č. 205.
- 6. 6. hořely dva domky kryté slámou patřící Františku Kovaříkovi. Hořet začalo o půl 7 večer.
- 19. 7. v 5 hod. odpoledne hořely čtyři slámou kryté stodoly patřící Cyrilu Konečnému, Ondřeji Hladůvkovi, Šimonu Novákovi a Cyrilu Drabálkovi. Rozšíření požáru pomáhal silný vítr.
- 19. 8. v Nikolčicích jsme hasili požár domku Jesefa Helmy.
- 13.9. v Nikolčicích jsme hasili 3 slámou kryté domky. Hořet začaly ve čtvrt na 11 v noci.
1906 – 2. 1. v jednu hod. odpoledne za silného mrazu hořely slámou kryté domky patřící Josefu Sáčkovi č. 57 a Metodějovi Sáčkovi č. 235.
1907 – 26. 4. ve 4 hod. odpoledne požár stáje na velkostatku v Martinicích.
- 24. 8. o půl desáté dopoledne jsme hasili stodolu Cyrila Konečného.
1912 – účast na hašení chléva patřícího Františku Stejskalovi. Požár začal ve 3 hod. odpoledne.
1913 – 21. 6. o půl 10 večer požár domku Josefa Konečného č. 237.
1914 – 29. 4. o půl 4 odpoledne požár slámou krytého domku Jakuba Moudrého.
Taková byla bilance zásahů šitbořických hasičů před sto a více lety. Od roku 1902 měli hasiči novou stříkačku zakoupenou za 1 500 zlatých.
